Potok Říčanka a jeho historie

Říčanský potok, někdy označován jako Říčanka, je jeden z větších pražských potoků v povodí dolní Vltavy, který protéká velice pěknou krajinou kolem Říčan a dále kolem několika přírodních památek. Protéká územím Středočeského kraje a Prahou v České republice. Délka toku činí 21,4 km (z toho 16,86 km v Praze), plocha povodí je 36,923 km². Průměrný průtok u ústí je 0,10 m³/s.

Městskou částí Praha Kolovraty protéká od východu k severozápadu potok Říčanka, pramenící poblíž Tehova a ústící u Běchovic do Rokytky. Koryto Říčanky bylo v Kolovratech upravované v již poměrně dávné době, a to až k brodu do Benic. Od zmíněného brodu do Uhříněvsi měla Říčanka téměř přirozené koryto s meandry a břehovými porosty, které byly „narovnány“ v roce 1970 při úpravách toku.

V minulosti se využívalo vody z potoka k napájení domácích zvířat. Ve vodě bylo možné zahlédnout řízky, slunky, karase, cejnky, líny a drobné kapříky. V okolí Říčanky žila ondatra. Čistota vody v Říčance nebyla nikdy ideální, protože do ní byly svedeny odpadní vody ze všech obcí proti proudu včetně Říčan. Situace byla nejhorší v 70. a 80. letech, kdy vrstva pěny pod splavem dosahovala až výše 1 metru. Další ránou pro kvalitu vody v Říčance jsou havarijní vypouštění odpadních vod z čistírny v Říčanech. Zlepšení by snad mohlo nastat po plném zprovoznění čistírny odpadních vod v Říčanech, ale zda se vůbec vrátí život do vody Říčanského potoka, je otázkou.

V minulosti křížilo Říčanku celkem šest brodů. Ve směru po proudu byl první v současné ulici V Haltýři (v místech, kde přes potok vede lávka), do druhého brodu se najíždělo z dnešní ulice Pokřivené, třetí brod byl pod dnešní ulicí Svažitá, čtvrtý brod byl pod Tehovičkami, pátý brod je jako jediný zachovaný dodnes a vede z ulice Nad Topoly na benickou polní cestu, poslední šestý brod byl v místech příjezdu na louky Pod skálou.

Na potoce bylo několik tůní, v nichž se např. brodili koně. První tůň byla u mostu v dnešní ulici Do Lipan, druhá u mostu v ulici Do Hlinek, další dvě tůňky se pak nacházely u Benické cesty a pod Prknovkou.

Kromě užitku přinášela Říčanka i starosti, a to především v době, kdy se rozvodnila a zaplavila louky až k zahradám nejníže položených hospodářství. Vlivem větších dešťů se však voda pravidelně vylévala pod benickým brodem a pod Prknovkou. Největší záplavy ovšem nastaly, když došlo k protržení hráze některého z výše položených rybníků, což se stávalo nejčastěji Mlýnskému rybníku pod říčanským hradem. Po takových větších záplavách se na loukách nacházely různé ryby, především kapři o váze až 3 kg. 

Průtoky

Říčanský potok má velice malý průtok, ale při sebemenších srážkách se ihned zvyšuje hladina i průtok potoka, především v dolním toku Říčanky. Tento vodní tok postihly, tak jako mnoho dalších vodních toků v Čechách, povodně v roce 2002 a 2013, téměř totožnou hladinou kulminace, která podle nových studií dosahovala pouze povodně 5-ti leté, podle starší studie povodně 50-ti leté.

Podélný sklon

Sklonité poměry odpovídají charakteru toku, který začíná ústím do Rokytky až k pramenné oblasti. Podélný sklon se směrem proti proudu zvyšuje, jak je pro dané charakteristické toky přirozené. Absolutnímu spádu 207 m odpovídá průměrný relativní sklon Říčanského potoka 0.94 %.